Mohou být muži a ženy jen kamarádi?

Máte nějakého dobrého kamaráda? Ženy, nevím jak vy, já jich pár mám a na našich kamarádstvích oceňuji hlavně to, že si můžeme popovídat o čemkoli a já se dozvídám něco iz vnímání „druhé“ strany.

Ano. neskutečně mě fascinují rozdíly mezi námi – pohlavími, naše rozdílné reakce a vnímání. Kamarádi chlapi jsou super a ještě více ti, které ženy absolutně nepřitahují. Protože nakupování s kamarádem, který má vkus, nemá problém poslouchat, nedovolí vám koupit si na sebe blbost a můžete spolu oťukávat hezké chlapy kolem je nesmírně osvěžující. Jsou zde však i jiná „přátelství“.

Nevím jak vy, ale já už tuším, že s některými muži se nedá kamarádit. Ať si hrajeme na co chceme, je tam něco. Nějaký ten balanc na hraně. I když to vnímáme rozhodně a s rozumem, je vedle toho i to vnímání celým tělem. Nějaké chemické sloučeniny prostupují vzduchem, a to celé nám s přehledem likviduje náš úsudek. A to pořádně!

Pokud si hrajeme na kamarády a oba víme, že zavřít nás na měsíc na nějakou opuštěnou chatu by znamenalo v konečném důsledku konec kamarádství, tak je to v zásadě chození na ostří nože. A tady se někdo může i pořezat. Ženy, všechny víme, že tohle je krásná a vzrušující hra při poznávání se a vedle vzájemného obdivu, který je tak příjemný. Ale tohle věru kamarádství není.

Věřím, že kamarádství s mužem existuje. Kamarád je někdo, kdo vás zná a můžete mu plakat na rameni, aniž by na vás zaútočil jeho testosteron. Muži jsou vždy přímí, řeknou vám to, co si opravdu myslí, nemusíte hledat mezi řádky a schovávat se v zákopech komunikace. Muži vám opraví vaše názory na jejich svět. Kamarádství s muži vám zajistí i šťastnější soužití – vždyť pokud pochopíte jak a proč jednají, tak celé partnerství dostane jiný rozměr.

Proč to vlastně rozepisuji? Chci vám říci jen málo. Nelžeme se. Při našich vztazích s muži si vytváříme zajímavé představy a očekávání. Víte, že jedna z prvních myšlenek, které nám probíhají hlavou při seznámení se zajímavým mužem je naše představa, jak bychom vypadali na naší svatbě? Neskutečné předjíždění událostí.

Podléháme iluzi, že jsme jen kamarádi a přitom, oni to vidí docela jinak. Podléháme i představě, že „nás žerou“ a přitom jsou to opravdu jen kamarádi. Obojí je frustrující.
Za mě píšu jen toto: mějme oči otevřené, vychutnávejme si chemii, a vychutnávejme si kamarádství. Dělejte to on-line v přítomném okamžiku. Bez přídavných pohádek kolem. Mohu vám jen slíbit, že takto o žádnou pohádku nepřijdete. Možná právě naopak.

Tak ven s tím – jak je to s vámi a vašimi kamarádstvími?